Někdo fatálně selhal. Co může znamenat nečekaný odklad rozsudku nad Mariánem Kočnerem

Ve středu se měla veřejnost dozvědět, jaký je verdikt soudu nad třemi obžalovanými z objednání, zprostředkování a provedení vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Zavražděni byli ve svém domě ve Velké Mači nedaleko Bratislavy v únoru roku 2018 a za jejich smrt už byli odsouzeni dva lidé, kteří se přiznali a poskytli soudu důkazy o ostatních souzených: střelec Miroslav Marček si odpykává 23 let, hlavní svědek a zprostředkovatel vraždy Zoltán Andruskó, který uzavřel dohodu o vině a trestu, byl odsouzen k 15 letům vězení.

Oznámení den před plánovaným vynesením verdiktu, že se rozhodnutí o měsíc odkládá, je neobvyklým zvratem. Veřejnost tápe, co přesně může znamenat měsíční odklad, který Specializovaný soud v Pezinku zdůvodnil „nutností pokračování porady senátu o připravovaném rozsudku“. Jisté je jedno: v jednom či několika důležitých bodech při rozhodování o vině či trestu se tři soudci senátu nemohou shodnout.

To se ještě nestalo

„Je to určitě mimořádná situace vzhledem k tomu, jak předsedkyně senátu odložení jednání prezentovala,“ říká redaktorka slovenského Denníku N Monika Tódová. „Soud podle trestního řádu může po závěrečných řečech a po posledním slovu říct, že má pochybnosti, a může usnesením celý případ vrátit do fáze dokazování. To je věc, která se běžně děje. Tady ale takové usnesení nebylo přijaté, termín vyhlášení rozsudku byl zrušený, aniž bylo vysvětleno, že se případ vrací do dokazování. Prokurátoři mluví o tom, že něco takového se jim ještě nestalo.“

Podle slovenských zákonů má soud na vyhlášení rozsudku od ukončení dokazování lhůtu tří dní – přesně to měl splnit středečním vyhlášením, které se ale nakonec nekonalo. Další jednání soudu po odkladu předsedkyně senátu Růžena Sabová svolala až na 3. září. Podle všech procesních stran, tedy prokurátora, zástupců poškozených rodin, které vraždou ztratily své děti, i obhájců obžalovaných by v tom však neměl být problém, pokud jde o platnost očekávaného rozsudku. Předsedkyně senátu médiím napsala, že soud bral při rozhodování o odkladu v úvahu, zda výchovný účinek, o nějž třídenní lhůta usiluje, stojí nad „zájmem kvalitního a spravedlivého rozhodnutí o vině a trestu v rozsáhlé, skutkově a právně složité trestní věci“.

Nad odkladem verdiktu tedy visí otazníky a podle investigativní reportérky Moniky Tódové, která případ po celou dobu sleduje, někdo v senátu „fatálně selhal“. Porada tříčlenného senátu byla svolána až na den předcházející plánovanému vynesení rozsudku a její výsledek známe: odklad rozhodnutí. „Senát by měl pracovat tak, že se o jednotlivých věcech a důkazech baví průběžně. Soud trval sedm měsíců, jednání se konala dvaadvacet dní, ale teď to vypadá, jako by se senát poprvé o případu bavil až den před plánovaným rozsudkem,“ říká Tódová.

A upozorňuje, že během dvaadvaceti jednacích dní se ani jeden ze dvou členů senátu svědků na nic nezeptal, otázky kladla pouze předsedkyně Sabová, takže nic nenasvědčovalo tomu, že jim výslechy nestačí, že mají pochyby a potřebují se ve věci více vyznat. „Pokud to tak je, měla to vědět předsedkyně senátu, která si však nechala poradu senátu, při níž se případ definitivně diskutuje a rozhoduje, na poslední možný den.“

Kdo je vinen?

Slovenská média i právní veřejnost o odložení verdiktu pouze spekulují: o tom, co se vlastně na poradě senátu stalo, nikdo neví nic jistě a nezná důvod, proč na přemítání potřebuje senát celý měsíc, aniž vrátil věc k dokazování. Porada a rozhodování soudců jsou tajné. V senátu se o vině a trestu hlasuje a vyhrává silnější názor, rozhodování tedy může být 2:1, není nutná shoda všech tří členů. Rozdíly v posuzování trestu a viny mohly být takového charakteru a tak rozporné, že se předsedkyně senátu rozhodla vzít si čas ještě další měsíc. Neshoda může panovat i na jedné z věcí, kterou v případu vraždy posuzují: zda jsou vinni všichni tři obžalovaní nebo jakou výši trestu komu udělit. Vyloučen není ani pragmatický důvod dlouhého odkladu - a sice, že mají soudci v srpnu dovolenou. Ale soud takovou domněnku nepotvrdil.

Hlavní postavou případu je slovenský mafián Marian Kočner, který obchodoval za pomoci svých styků v politice a uchyloval se i k vydírání. Je obžalovaný z objednávky vraždy Jána Kuciaka, který psal investigativními texty o jeho podezřelých obchodech a o tom, že mu konexe v policii a prokuratuře léta zajišťovaly beztrestnost. Snoubenka Jána Kuciaka Martina Kušnírová byla zavražděna proto, že byla v době vraždy doma a střelec Marček neměl, jak řekl soudu, na hlavě masku - mohla by ho tedy z vraždy svého snoubence usvědčit.

Další obžalovanou je Kočnerova blízká přítelkyně Alena Zsuzsová, která pro něj podle obžaloby vraždu zprostředkovala a platila za ni Kočnerovými penězi. Kočner a Zsuzsová se nepřiznali, vinu popírají. Posledním, kdo čeká na verdikt soudu, je Tomáš Szabó, podle obžaloby kumpán střelce Marčeka, který s ním jezdil před vraždou do Velké Mače obhlížet terén, dělal mu řidiče i v den vraždy a dostal od objednavatele rovněž zaplaceno. I on vinu popírá, ale vyšetřovatelé proti němu zajistili řadu přímých důkazů. Proti Kočnerovi a Zsuzsové mluví kromě zajištěné textové komunikace a dalších nepřímých důkazů hlavně svědectví obžalovaných, kteří se rozhodli doznat.

Odložení verdiktu na Slovensku rozpoutalo spekulace, zda korupční či vydírací vliv Mariana Kočnera, který měl pod palcem řadu soudců, prokurátorů a policii, dál netrvá i z vazby. To ale odborná veřejnost a pozorovatelé slovenského dění vylučují. V atmosféře „po vraždě“ se slovenská justice začala očišťovat od korupce a řada jejích představitelů je dnes stíhána právě kvůli stykům s Kočnerem, které vyšly při vyšetřování vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové najevo.